Hudba je lék
Tiché místo, třpyt vodní hladiny a šumění trávy a stromů nejsou jediným způsobem, jak naplnit duši klidem.
V pátek jsem navštívila první koncert v rámci Mezinárodního festivalu duchovní vokální hudby. Přiznám se, hlavní důvod byl ten, že v jednom ze sborů zpíval můj prostřední syn.
Nicméně poté, co program začal a v kostele se rozezněly první tóny písní, začalo na mě působit kouzlo. Kouzlo nádherného prostředí, perfektní akustiky a taky skvělých výkonů interpretů. Po souboru Oculos Meos, který přednesl písně z doby Karla IV., zazněla Mozartova Korunovační mše v podání sboru a orchestru Konzervatoře evangelické akademie a jako poslední vystoupil německý soubor Anna Katharina s víceméně současnou duchovní hudbou.
Pro mě jednoznačně nejlepší byla Mozartova mše. Opravdu mě vždy překvapí, jak tak stará hudba může působit tak svěže, dynamicky a zajímavě. Dokonalé výkony hudebníků, sboristů i sólistů to jen podtrhovaly a odměnou jim byl až frenetický potlesk, takže se sólisté i dirigent museli vrátit zpátky na pódium a nebýt toho, že u vážné hudby se to obvykle nedělá (celá mše taky trvala asi 25 minut), přídavek by je neminul. Kdyby žil Mozart dnes, byla by z něj patrně popová nebo rocková hvězda :) . Navíc závěr mše se nesl v takovém tempu, které mě až vyděsilo, na "kostelní" hudbu mi to přišlo rychlé a tak živé... Co asi na to museli říkat Mozartovi současníci?
Domů jsem šla opět lehká, jako naplněná heliem, večerní obloha a osvětlení navozovalo až dovolenkovou atmosféru, takže mi ani moc nevadila zima, která se do mě pouštěla.
Smyslem života není hledat to, co je špatné, co mi vadí a co vyvolává zlost a nechuť, ale přesný opak. Hledání a nacházení krásy, klidu a spokojenosti v srdci.
Je na každém, kde si tu oázu najde. Důležité je to hledání nevzdávat.
V pátek jsem navštívila první koncert v rámci Mezinárodního festivalu duchovní vokální hudby. Přiznám se, hlavní důvod byl ten, že v jednom ze sborů zpíval můj prostřední syn.
Nicméně poté, co program začal a v kostele se rozezněly první tóny písní, začalo na mě působit kouzlo. Kouzlo nádherného prostředí, perfektní akustiky a taky skvělých výkonů interpretů. Po souboru Oculos Meos, který přednesl písně z doby Karla IV., zazněla Mozartova Korunovační mše v podání sboru a orchestru Konzervatoře evangelické akademie a jako poslední vystoupil německý soubor Anna Katharina s víceméně současnou duchovní hudbou.
Pro mě jednoznačně nejlepší byla Mozartova mše. Opravdu mě vždy překvapí, jak tak stará hudba může působit tak svěže, dynamicky a zajímavě. Dokonalé výkony hudebníků, sboristů i sólistů to jen podtrhovaly a odměnou jim byl až frenetický potlesk, takže se sólisté i dirigent museli vrátit zpátky na pódium a nebýt toho, že u vážné hudby se to obvykle nedělá (celá mše taky trvala asi 25 minut), přídavek by je neminul. Kdyby žil Mozart dnes, byla by z něj patrně popová nebo rocková hvězda :) . Navíc závěr mše se nesl v takovém tempu, které mě až vyděsilo, na "kostelní" hudbu mi to přišlo rychlé a tak živé... Co asi na to museli říkat Mozartovi současníci?
Domů jsem šla opět lehká, jako naplněná heliem, večerní obloha a osvětlení navozovalo až dovolenkovou atmosféru, takže mi ani moc nevadila zima, která se do mě pouštěla.
Smyslem života není hledat to, co je špatné, co mi vadí a co vyvolává zlost a nechuť, ale přesný opak. Hledání a nacházení krásy, klidu a spokojenosti v srdci.
Je na každém, kde si tu oázu najde. Důležité je to hledání nevzdávat.
Komentáře
Okomentovat