Démoni okolo nás

Začalo září. Začala škola, skončily prázdniny.

Chodby a třídy se naplnily žáky a studenty, začalo období každodenních povinností. Nejen pro žáky. I pro nás, učitele.

A tak jsem využila krásného odpoledne a vydala se ven. Jen se svým psem, někam, kde je ticho a nikdo nemluví, kde je aspoň iluze svobody a volnosti.

Cesta k rybníkům je dlouhá, vzduch voněl, ptáci zpívali a slunce se klonilo k západu a když na mě přes džungli porostu mrkla rovná hladina, pohltil mě pocit nesmírného blaha. Šumění stromů, křik volavek a kačen, šplouchání ryb, tvořící na nehybné hladině soustředné kruhy a kromě toho jen moje kroky a šustění trávy, kterou jsme se prodírali, ve mně vytvořily pole klidu a míru, byla jsem lehká jako balónek a žádný problém ańi trápení mě netížilo.

Všudypřítomní démoni našeho světa na mě nemohli.

Když naplníte svou duši a své srdce klidem, nezbyde pro ně žádné místo. Démoni, jako jsou Závist, Zloba, Nenávist, Strach, Škarohlídství, Pomluva nebo další, jsou živení naší energií, kterou jim věnujeme, když proti nim bojujeme. Bude-li naše mysl čistá a plná, démoni námi projdou a nezanechají v nás žádnou stopu, nedokážou nás nijak poznamenat.

Září je nejkrásnější měsíc. Peklo zeje prázdnotou, protože všichni démoni jsou tady, okolo nás. Ale jsou jen tam, kam je sami pustíte. Tak je nechte venku a užijte si září...