Žít svůj život

Naše životy jsou jako stromy.

Každý strom roste výš a výš, kam až může, opírá se kořeny o zemi a čerpá z ní sílu, ale větve touží po otevřeném prostoru, vzduchu a slunci.

Můj život není osamocený strom, je to strom v lese, jeden mezi mnoha. Když rozprostřu své větve příliš, zastíním ostatní stromy. Když jim budu uhýbat, zakrním a nedosáhnu k životodárnému slunci.

Je to umění, růst tak, abychom nebránili v růstu ostatním a přitom si najít vlastní místo, které nám dovolí dosáhnout co nejvýš.

Každý, kdo toto umění zvládne, je následováníhodný příklad.

Žít svůj život je jako dosáhnout nebe.

A nejlepší na tom je, že nebe je dost pro všechny.